Fantazii se meze nekladou, takže, proč nesnít?

Říjen 2012

Jedno slovo - Miluju

31. října 2012 v 11:23 | Míša povídkářka
MILUJU
Miluju tvou vůni,
miluju tvůj humor,
miluju plavání s tebou v tůni,
vím, že na naši lásku nepřijde mor.
Miluju tvý pohyby,
když tančíme u sebe,
a když jdeme "Na ryby",
tak se vznáším do nebe.
Miluju tvůj hokej,
i když mě to nikdy nebralo,
ale ty když hraješ hokej
(poznámka autorky: no vymyslete mi rým na slovo HOKEJ)
jásám jako malý děcko.
Nedokážu si představit,
že to s tebou skončí.
Miluju ty chvíle, když naše ústa spolu tančí,
tak proč vy to mělo končit?...
To neskončí....

Krádež

12. října 2012 v 18:53 | Míša povídkářka
Chlapec běží rušnou ulicí Arabského města, lidé vykřikují, když do nich vrazí.
V ruce drží váček ovázaný zlatou stuhou. Co to jen může být?
Kupci a stánkaři zírají jak vrazi,
co to ten kluk jen může mít?

Slzy stékají po tvářích,
měšec pevně svírá dětská ruka.
Náhle se ulicí rozlehne křik:
"Za to tě čekají velká muka!"

Měšec míří do zubů,
dítě šplhá po zdi domu.
Co člověk udělá kvůli penězům?
Nelze ani věřit tomu.

Ubohý chlapec, s penězi pro nemocnou matku,
snaží se skáze uniknout.
A zatímco ruce bláznivě strhávají omítku,
Dospělé, silné ruce se daří ho popadnout.

"To je moje," ozve se silný hlas.
Chlap se tváří jak když ho popadne ďas.
"Ty zlaťáky jsou moje!" křičí, nůž vytahujíce.
Slzy zlodějíčka stékají na líce.

Ostrá čepel zablýská se v poledním slunci,
váček s penězy padá do prachu cesty,
krev dítěte stéká po dospělé rukavici.
CO SE TO KVŮLI PENĚZŮM DĚJE ZA BĚSY?!
...
.
.

Jak jsem jednou chtěla utajit vztah...

9. října 2012 v 20:31 | Míša povídkářka
Tenhle příběh je zčásti pravdivý. Stalo se to mně. (Použiju nepravá jména.) Ale ne všechno!! :D Prostě jádro pravdivé a zbytek vymyšlený.
Jo, a nepište mi sem, že to není o "To je moje". ;-) Když si to přečtete celé, tak to zjistíte.

-

Bylo léto. S rodiči jsme byli na čtrnáctidenní dovolené na chatě u řeky.
Kousek od nás má chatu jeden úžasnej kluk. Jmenuje se Marek. Je to nejlepší kámoš mýho bráchy. Už od začátku, kdy se začli s bráchou kámošit, se mi líbil a přišlo mi, že já jemu taky. Háček byl v tom, že mu je 18 a mě to přišlo moc (je teda mezi náma 5 let rozdíl...). Hned první den dovolené se jelo s clubem na rafty. Já jela s rodičema a rodinnými přáteli, ON jel se svou partou na dvouoddělených raftech. Prostě leji mimo. Děsně mě štvalo, že nemůžu jet s nima. Nakonec jsme dojeli do cíle, do hospůdky, kam naši chodí, když jsme na chatě. No, že ještě pudou *na jedno* (znáte to... :-/) A Marek nebyl AŽ TAK MOC opilej. Tak jsme šli na ryby. Ani jeden z nás nemá povolenku, tak jsme zalezli do křoví (ale pšššt před porybnym! xD) No. Nahodili jsme. Čekali.... čekali.... "To je divný," prohlásil Marek. Vytáhl vlasec z vody a zjistili jsme, že tam nedal návnadu. Oba jsme se tlemili jako šílení, možná taky proto, že oba drobet posilnění alkoholem (já opravdu jen malinko!). No a jak jsme se smáli, tak jsme se k sobě nějak přiblížili. Zázrakem jsme se přestali chechtat.... blíž a blíž. Náhle jsme se líbali. Líbali jsme se dlouho. Nakonec se ode mně odtáhl a řekl, že mě miluje. "Já tebe taky," odpověděla jsem...... "MÍŠOOOOOOOOOO, KDEEEE SIIIIIIIII?!!!" mamka řve jak na lesy, asi nějak přeslechla, že jdeme NA RYBY. Automaticky od sebe odskakujeme. "MÍÍÍŠOOO! jDE SE DOMUUUU," huláká mamka. "Tak já to sklidim, sám tu nebudu," konstatuje Marek a balí pruty. Já šplhám po tlusté větvi ven z úkrytu listů. "Co jste tam prováděli?" ptá se mamka přiblble, ale já se lekla. Asi to nebylo moc vidět... "Chytali ryby.." zamumlám a šplhám výš na strom pro mikinu. Seskakuju dolů a prochází okolo mě Marek. "Ahoj," řekneme si a jdeme pryč, já s mamkou pro tátu do hospody, on na jejich chatu. Frt sem na to musela myslet. Dokonce se mi o tom i zdálo - chodím s 18ti letým klukem! WoW!
Tak to šlo týden, furt jsme to tajili, přišlo nám to takový divný, že jsme spolu. Nechtěli jsme to našim říkat. Nakonec sme jednou byli zase "na rybach" a on prohlásil, že to chce říct mýmu bráchovi, že je to jeho nej kámoš a já to svý BF taky zatelefonovala... Ale u něj to fakt je něco jinýho, protože jeho BF je muj starší brácha! Tomu se asi nebude líbit, že jeho malá sestřička chodí s osmnáctkou... No, nakonec mu to teda řekl. A dopadlo to dobře! Pochopil to a přísahal, že to nikomu neřekne. Taky to dodržel.
Ale jednoho dne pak přišel jinej, horší problém (konečně se dostávám k tomu "to je moje" :D)......
Do kempu (k tý hospodě) přijela kempovat jedna rodinka (máma, táta, dcera, syn). S tou holkou sme se kámošily, užily sme si spoustu srandy. ale ten její brácha... :/ Furt se mě pokoušel sbalit, i když už mu Maky (ta jeho sestra) několikrát řekla, že sem zadaná... No, ankonec to vyvrcholilo tim, že se po mně jednou večer, když naši byli v hospůdce a já se měla sejít jak "s Maky" (ale přitom s Markem), že se po mně začal plazit. A byl dost nechutnej. No. A já jsem na něj narazila zrovna po cestě k místu schůzky. Začal se tam ke mně lísat. Už sem nevěděla co dělat, dokonce mě i líbal. Děs. Náhle se ode mě s výkřikem odtrhl: "Au! Ce je voleee?" - "To je moje!" ozval se Marek. Což mě neskutečně rozesmálo. A nemohla jsem svůj výtlem nijak utišit. Takže jsem se tam tlemila do kapuce a ti dva se zatim rvali. Všechny karavany se rozsvěceli, za stanů vykukovali lidé s baterkami a Marek řval: "Ona je moje holka! Ještě jednou na ni šáhneš a si mrtvej!!!" A osvícena září lampiček a baterek jsem se konečně přestala smát, protože mi to došlo - je to venku. Rodiče vyběhli z hospody a přímo ke mně (v tu chvíli jsme neskutečně proklínala vynález žárovky...). Táta roztrhavál toho úchyla a Marka, aby se navzájem nezabili a mamka pořád opakovala "Proč to nevim?" Udělalo se mi mdlo. Už jsem nic neslyšela, cítila slzy na tváři a náhle mi nebylo nijak. Svalila jsem se k zemi - omdlela jsem.
Probrala jsem se až ráno v mojí posteli (teda, prej sem se pak probudila, odvezli mě na chatu a já zalehla a usla, ale to si teda nepamatuju.). Vyhrabu se z postele (ani se nemusim převlíkat, mam věci ze včerejška :D) a jdu na terasu, kde už snídají naši a Marek. Pak přišlo na řadu vysvětlování. Hodně dlouhý vysvětlování. Ale nakonec se to vyřešilo a uklidnilo.
A jsme spolu dodnes! :-)


---


Tak co? Líbí? Dej koment. ;-)