Fantazii se meze nekladou, takže, proč nesnít?

Červen 2012

Bude 4. kapitolka! :)

6. června 2012 v 21:25 | Míša povídkářka
Ták, už píšu kapitolu č. 4. :)

Každodenní šálek čaje

2. června 2012 v 21:09 | Míša povídkářka
"Pííííp-píííííp-píííííííííííííííííííííííííp!!!!" ozývá se ten otrava budík z nočního stolku. "Ztichni!" pomyslím si a vypnu ho. "Ještě pět minut..." řeknu si a usínám. "Míšo, vstávej!" Budí mě mamka ani né za minutu a hned se schovává za dveřmi jako za ochranný štít, když na niletí můj polštář. ani se nenaděju a už s tím samým polštářkem dostanu přes nos... Chystám se vyslat další salvu bulánků, ale mamča už je v kuchyni a dělásnídani. Opět usínám... ... a o minutku později matka zase stojí ve dveřích, tentokrát se sklenicí ledové vody v ruce a se slovy "Vylez! nebo snad chceš polejt?" v úsměvu. Vyletím jako tryskomyš. Ne, opravdu nechci polejt. Snídám jenom čaj nebo kakao, umyju se, obléknu a razím do školy. Zase jedno velkoráno...
Tak tohle je můj každodenní ranní "šálek čaje"! Doufám, že se vám článek líbí.

PS pro fandy "Štěstí od podkovy": Třetí kapitolka je na světě, šupte si ji přečíst! :-) A mám pro vás anketku! Které jméno koně, kterého Emma dostane v příštím díle, se vám líbí nejvíce? Hlasujte níže v anketě. ;)

3. kapitola - Uvítání

2. června 2012 v 20:58 | Míša povídkářka |  Štěstí od podkovy
"Vítej," zazněl hluboký hlas toho vznešeného muže. "Jsme velice rádi, že jsi sem přijela a že tě nezajmula kněžna z Měsíční země. Jsem Ceren, král elfů"
Emmě překvapeně poklesla čelist, ale okamžitě si uvědomila, že se to nehodí, takže zavřela ústa a uklonila se. Ještě nikdy se nesetkala s někým urozeným - nevěděla, co má dělat, aby třeba neurazila.
"Neklaň se. Spíš bych měl pokleknout já," prohlásil Ceren. Odhrnul si dlouhý plášť z kolenou a... poklekl. "Je pro nás velikou ctí, že jsi přijela."
Emma nevěděla, která bije. Ještě před týdnem si ani nesnila, že by potkala krále elfů, ani jen tak náhodou a teď před ní klečel! Nevěděla co říct, co dělat. Raději vyrazila za Evolin, která ji popadla za ruku a táhla k zámku.
* * *
Zevnitř byl zámek ještě krásnější, než zvenku! Všude visely obrazy králů ve zlatých rámech, obrazy koní a uprostřed veliké vstupní haly byla na podlaze mozaika z barevných dlaždiček, která zobrazvala koně v lehkém cvalu.
Ceren je dovedl do obrovské jídelny, kde byl slavnostně prostřen stůl. Na židlích kolem stolu seděli elfové a víly v krásných šatech, kteří určitě mnohé znamenali v politice. Evolin Emmu posadila na židli do čela stolu, posadila se po její pravici a do druhého čela se posadil Ceren. Emma neviděla, jak se tváří, protože uprostřed stolu stála ohromná váza lesních květin, které omamně voněly, přes kterou neviděla na druhou stranu.
Večeře začala. Víly se zlatými křídly létali okolo hostů a nosily pečené maso s ovocem, spoustu vína a vody a spoustu dalších jídel. Emma nebyla zvyklá na tak hodně jídla, po chvíli ji začal bolet žaludek. Evolin si všimla, že přestala jíst a zeptala se Emmy, jestli si nechce jít lehnout. Dívka jen přikývla a elfka ji dovedla do krásně zdobeného pokoje, kde se Emma umyla a převlékla do čistých šatů. pak ulehla na postel s nebesy a tvrdě usnula.

Pauzička

2. června 2012 v 20:43 | Míša povídkářka
Noo, tak jsem si dala menší pauzu od psaní, ale jsem zpět! :-) Slibuju vám další kapitolu štěstí od podkovy.
Pp, miška! :)