Fantazii se meze nekladou, takže, proč nesnít?

2. kapitola - Útěk

27. listopadu 2011 v 17:39 | Míša povídkářka |  Štěstí od podkovy
Emma nasedla na koně a ten se rychle rozběhl. Chytila se rukama Evolin. Přemýšlela, co se tu kolem ní děje. A co bude se všemi z vesnice? Co s nimi ta kněžna Elizabeth asi udělá? Dost! Už o tom nechtěla přemýšlet. Zavřela oči. Nekonečné houpání cválajícího koně ji uspávalo.
"Emmo, nespi, spadneš dolů," probudil ji vlídný hlas elfky.
"Ou, pardon. Kam to vlastně jedeme?" Zeptala se Emma.
"Do města Goldsun. Je to hlavní město elfí země," odpověděla jí Evolin, "neptej se, vše se dozvíš, až tam dojedeme."
Hm, super. Jedu na cizím koni s cizí ženou do nějakýho skrytýho města v lesích, pomyslela si Emma. Najednou se kůň prudce zastavil. Evolin se na ni otočila.
"Jestli chceš, můžeme se vrátit! Jestli chceš, můžeš odjet s tou rádoby kněžnou do Měsíční země, kde si z tebe udělaj otroka, ani se nenaděješ!" Rozkřikla se na ni Evolin.
"Ty umíš číst myšlenky?" Zeptala se vyjeveně Emma.
"Taky se to časem naučíš. Teď už mlč, všechno se dozvíš na místě," prohlásila elfka a pobídla koně do lehkého klusu.
Emma se rozhodla mlčet jak normálně, tak v myšlenkách, protože by nerada vyzkoušela, co všechno ještě ta elfka umí.

***
"Už zase spíš?" Probrala Emmu Evolin.
"Když já jsem tak unavená. Nemůžeme se někde utábřit?" Zeptala se znaveně Emma.
"Proč utábořit? Jsme tady," pronesla s úsměvem elfka a sklonila se do strany, aby Emma lépe viděla. Dívce se naskytl nádherný pohled. Před nimi se tyčil vysoko mezi koruny stromů překrásný zámek se skleněnými stěnami a zlatem vykládanými sloupy. Po obou stranách zámku byly stáje, ze kterých se ozývalo řehtání koní. Před zámkem pobíhala spousta elfů, lidí a sem tam se tu dokonce mihla i víla. Všichni nosili do zámku spoustu ovoce a zeleniny, maso a pečivo a různé pochoutky.
"Páni! To je nádhera! Co se tu chystá, že všichni nosí jídlo dovnitř?" Vydechla Emma.
"Oslava," odpověděla Evolin. Emma se samozřejmě zeptala čeho a elfka jí odpověděla: "Našeho příjezdu."
Když přijeli blíž, všichni, co byli na nádvoří se zastavili. Okamžitě se všechna pozornost obrátila na ně dvě. Najednou se začalo pár elfů klanět. Přidávali se k nim další a další a nakonec před Emmou klečela alespoň stovka elfů, víl, lidí a bůh ví koho ještě.
Najednou se dveře zámku otevřely a na nádvoří vstoupil muž v překrásně zdobené róbě.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 super-sranda-lala-misa super-sranda-lala-misa | 1. prosince 2011 v 16:41 | Reagovat

to je ještě lepší než minule

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama