Fantazii se meze nekladou, takže, proč nesnít?

Říjen 2011

Úvod

9. října 2011 v 18:40 | Míša povídkářka |  Štěstí od podkovy
Emma seděla na Shirley a přemýšlela, kdy ji majitel stáje vyhodí. Pohrávala si s myšlenkou, že by znovu vzala Shirley a utekla by s ní, ale to by asi skončila na šibenici. Sedmnáctiletá Emma byla sirotek a pracovala ve stáji pana Pareta. Milovala koně nadevše a rozuměla jim a jejich pocitům. Uměla je uklidnit. Někdo si myslel, že je čarodějnice, někdo říkal, že má "Štěstí od podkovy". Ona ale věděla své: "Žádná kouzla v tom nejsou, prostě jen rozumím koním!"
Tenkrát ale nevěděla, jak ošklivě se mýlí.

Casper přichází

8. října 2011 v 10:06 | Míša povídkářka |  O koních

Byl sychravý podzimní den. Karen si právě oblékala triko. Nemohla se dočkat odpoledne. Měla totiž dostat svého vlastního koně! Když se dooblékla tak šla dolů na snídani. Rodiče už seděli u stolu.
"Tak co, těšíš se?" Zeptal se táta.
"No jasně," odpověděla nadšeně Karen.
"To je dobře!" Řekli oba rodiče naráz. Všichni se začali smát.

Konečně! Už jsou 3 hodiny! Rodinka jede pro koně! Tatínek zapřáhl přepravník za auto a všichni nasedli.
"Vrrrrr brmbrmbrmbrm!" Zavrčelo auto a vyjeli. Po cestě si zpívali písničky.
Když dorazili, šli společně do stáje. Už tam na ně čekala majitelka paní Johnsnová.
"Dobrý den," pozdravila je s úsměvem. "Zde jsou koně na prodej," ukázala na stáj, "vpravo jsou klisny, vlevo hřebci."
Stáj vypadala velmi hezky a luxusně.
Karen zamířila ke klisnám, proteže ty jsou mírnější než hřebci. Dlouho si je prohlížela, ale žádná se jí nezalíbila! Přešla proto k hřebcům.
Hned si všmla krásné vraného koně! Na cedulce měl napsáno Casper.
"Tohohle bych chtěla," řekla tiše paní Johnsové.
"Nebude na tebe příliš prudký? Je tu napsáno, že je velice temperamentní," zeptala se maminka.
"Ne, vůbec!" Uklidnila ji hned Karen a vešla opatrně do boxu. Phladila hřebce po krku a potichoučku mu něco zašeptala do ucha. Kůň tiše zafrkal a šťouchnul Karen čumákem do ramene.
"Hodí se k sobě," usmála se paní Johnsová. "Jste ochotni zaplatit 120 000 Kč?" Zeptala se, když stiskla = na kalkulačce.
Maminka přikývla a obě odcházeli do kanceláře.
Do stájí přišel svalnatý muž ve středních letech.
"Ahoj! Já jsem pan Johnson a starám se tu o stáje," představil se. "Jsem manžel majitelky."
"Dobrý den, já jsem Karen. Rodiče mi kupují tohohle hřebce, mohla bych se na něm projet?"
"Jasně! Jenom musím najít jeho sedlo, počkej momentík," sohlasil pan Johnson.
Asi po pěti minutách se pan Johnson vrátil s anglickým sedlem a udzečkou.
"Pomůžu ti ho nasedlat a pak ho vememe na jízdárnu. Tam se projedeš," prohlásil muž a začal sedlat koně.

Když byl kůň nasedlaný, Karen ho odvedla na jízdárnu a nasedla. Vyjela krokem, pak klusali a potom i chvilku cválali. Bylo to úžasné!
Karen jede na Casperovi
Po chvíli přišla maminka s tatínkem a paní Johnsnovou.
"Casper je tvůj!" Zavolala na ni paní Johnsnová.
"Jupíííííííííííííííí!" Radovala se Karen a už se viděla s tímto koníkem za závodech.
KONEC

Vítejte na novém blogu!

1. října 2011 v 13:08 | Míša povídkářka
Ahoj!
Víjte na mém novém blogu! Budu sem zapisovat povídky, které si sama vymýšlím, tak doufám, že si hezky počtete a že se vám to bude líbit! :-)
Bude to chvíly trvat, než vymyslím novou povídku, ale pak to bude stát za to! Možná budu do povídek vkládat i obrázky. Budu psát asi hlavně o koních, ale třeba mě napadne i něco jiného. To je hlavně podle nálady.
Takže se těšte na mojí první povídku, Míša.